Zdraví v počítačích

Počítače už dnes najdeme snad všude, a kdo tuto vymoženost nemá nebo s ní neumí zacházet, ten je odsouzen v podstatě k živoření někde na okraji společnosti. Protože to víte… co naděláte s někým, komu nemůžete poslat e-mail, koho nenajdete na internetu, kdo nemá někde na serveru uložená data, jež by šířil nebo alespoň mohl šířit?
bílé klávesy

Dnes už se bez počítače neobejde nejednou ani ten nejobyčejnější člověk, který sotva zvládl naučit se na zvláštní škole trochu číst a psát.

A je nasnadě, že za tohoto stavu věcí nemohou počítače chybět ani ve zdravotnictví. A já osobně už jsem léta neviděl doktora, který by během procedur tento zázrak techniky aspoň krátce nepoužíval.
kolegové u pc

Protože se na takovém počítači dá psát a tisknout, dá se do něj leccos uložit a totéž se tam pak i dohledá snáze, než kdyby měl jeden ohromnou skříň na všechna svá nezbytná lejstra. A takový počítač rovněž dokáže zdravotnickému personálu poradit – zpravidla to, které léky jsou v nejbližší lékárně aktuálně k sehnání a kolik se za tyto doplácí. Aby doktor nehonil chudáka maroda po apatykách za nedostatkovým lékem a nepředepisoval něco, co si ten strádající nebožák nemůže ze své penze či jiné almužny dovolit.

Je zkrátka fakt, že existují. A hrají nejednou nezastupitelnou roli.

A co se od počítačů ve zdravotnictví očekává?

Mají prý nabízet statisíce stránek s nejnovějšími postupy, studiemi a statistikami, mají doktorům radit s optimálními řešeními, jak lépe a efektivněji léčit, mají lékařům uvolňovat ruce a pomáhat jim řešit dilemata. Mají také pomáhat předávání informací o pacientech s evropským zdravotním průkazem napříč celou Evropskou unií, jak o tom před pár lety rozhodl Evropský parlament,…
tři monitory

Mají toho prostě hodně vědět a hodně umět. Čímž jsou pro zdravotnictví více než vítanou podporou.

Alespoň tedy než se dozvíme, kolik na tom naši mocní „odklonili“ peněz do vlastních kapes, kolik dat ukradli hackeři a k čemu nekalému je použili, nebo než se teoreticky jednoho krásného dne stane, že počítače „kleknou“ a nikdo nám nepomůže. Protože když v nich doktoři vzešlí ze školské inkluze jednou nebudou moci najít, co se skomírajícím pacientem před sebou dělat…