Sušené jahody lyofilizací neztrácí své vitamíny

Pohádku „O dvanácti měsíčkách“ vám jistě nemusíme představovat. Maruška je nucena pro zlou macechu a zhýčkanou nevlastní sestru shánět v zimě čerstvé jahody, což ještě před sto či dvěma sty lety představovalo naprostý problém, ale dnes už ne. Dnes by mohla dívka sáhnout do zásob sušených jahod Naklíčeno, a to dokonce mrazem. Tomuto procesu se říká lyofilizace, kdy se ovoce suší tak, že se obejde proces odpařování vody, ale jde o sublimaci pod nízkým tlakem.

velká jahoda

Tohoto jevu se využívá již řadu let např. ve farmacii vzhledem k tomu, že se tím nepoškozují vnitřní struktury materiálu, v tomto případě biologického. Ovoce si lyofilizací uchovává většinu svých původních složek v nezměněné podobě a to platí hlavně pro jahody, maliny, brusinky a borůvky, což jsou plody velmi náchylné k destrukci při běžném sušení teplým vzduchem.

Lyofilizace nám však nabízí další výhody – máme tak k dispozici plody, které nemusí být zrovna v sortimentu obchodních domů, a to pro jahody platí docela často, hlavně u menších marketů. Navíc lze takto mít doma ovoce v BIO kvalitě, lze jej skladovat dlouho a stačí jen přidat kvalitní třeba filtrovanou vodu bez chlóru a hned máme zásobárnu zdraví při ruce.

zralé jahody

Jahody obsahují mnoho živin, vitamín C, provitamín A, vitamíny B, minerální a stopové prvky a další antioxidační složky, které likvidují v těle volné radikály. Jahody jsou samozřejmě i velmi chutné a jistě vám nemusíme takový chuťový vjem popisovat.

Můžeme si je dát jako ozdobu k pudinku, plnit s nimi palačinky, vytvořit jahodovou pěnu či krém na různé dortíky se šlehačkou, zmrzlinové poháry či ovocné koktejly. Hodí se i na ovocné kynuté knedlíky ve formě polevy a samozřejmě si je můžeme vzít s sebou na výlet do přírody, když zrovna není sezóna jejich zrání, třeba v říjnu či v listopadu. Proč tedy nevyužít této technologie v náš prospěch?